ROZHOVOR PETR RYCHLÝ(MÁZL)

5. prosince 2006 v 17:08 | LEO |  ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ
Petr Rychlý/MUDr. Čestmír Mázl
Primář gynekologického oddělení místní nemocnice. Ješitný, ale má charisma. V nemocnici vědí o jeho poměru s Gitou, je do jisté míry kariérista, ale všichni ho respektují a váží si ho, protože jako operatér je nedostižný.
Čestmír Mázl je ješitný, trochu kariérista. Týká se některá z těchto vlastností také vás?
Tak samozřejmě jako správný chlap jsem pořádně ješitný. Navíc jsem narozený ve znamení Lva a ten, kdo se zajímá o znamení, ví, že Lev se musí jen a jen chválit.
Většina lidí vás má zaškatulkovaného coby komediálního herce, v Ordinaci jste ale dostal tzv. vážnou roli. Jak moc jste se na ni těšil?
Strašně moc jsem se na ni těšil. Šel jsem na konkurz, protože já vždycky chodím na konkurzy týkající se herecké práce a režisér Sebechlebský si mě vybral! Jsem mu vděčný, že měl vůbec odvahu vyjmout mě z té komediální škatulky a obsadit mě do charakterní role. Jsem vděčný televizi Nova za novou příležitost. Cítím to jako svou životní šanci moci se konečně představit televizní veřejnosti jako herec a ne jen jako moderátor zábavných pořadů. Zatím jen ti, co chodí rádi do Divadla Na Fidlovačce, vědí, že herec jsem.
Smysl pro legraci ale nezapřete. Pokoušíte se kolegy při natáčení odbourat?
To v žádném případě. Pro mě je to úplně nová práce, absolutně něco jiného, než hrát divadlo. Mám dost práce sám se sebou, abych před štábem obstál, takže na fórky čas skutečně není, je potřeba se soustředit na práci. Samozřejmě, že občas nějaký vtípek uděláme, ale to jenom tak, aby se trochu odlehčila situace.
Byl jste kvůli roli na poradě u nějakého gynekologa?
Nebyl, ale telefonicky jsem se na pár věcí ptal pana asistenta Antonína Pařízka z pražského gynekologicko-porodnického oddělení u Apolináře. Já jsem se ale na roli vlastně připravoval ještě dřív, než jsem ji dostal. Desátého března jsem byl u porodu svého třetího syna Petra, kterého mám s přítelkyní Janou Pospíšilovou. Na svět přišel v 1:40 po půlnoci, takže jsem už měl po představení a mohl být u toho. U prvních dvou synů mi to nevyšlo. Když se narodil Matěj, byl jsem na vojně, a v pořadí druhý Ondřej se dral na svět v půl desáté dopoledne, kdy jsem měl zkoušku v divadle. Asi by mě pustili, ale moje první žena tenkrát ani moc nechtěla, abych u toho byl. Péťa je hrozně pohodový kluk a nádherné miminko, vždycky se na něj po natáčení hrozně těším. Nevylučuju, že bych mohl ještě mít dalšího potomka.
Měl jste někdy problémy s lékaři nebo naším zdravotnictvím?
S lékaři jsem neměl nikdy žádný problém, dlouho jsem totiž žil v lékařské rodině, kam jsem se přiženil díky své první ženě, herečce Pavle Vojáčkové. Můj někdejší tchán byl gynekolog a sexuolog a můj bývalý švagr Jan Vojáček je vynikající kardiochirurg. Občas jsem za nimi chodil na jejich oddělení na návštěvu. Nejúžasnější to ale bývalo u oběda, když si oba předávali zkušenosti z ordinací. Chlubili se svými odbornými zákroky, takže jsem ledacos pochytil a prostředí, v němž teď hraju, mi není cizí. A co se týká našeho zdravotnictví, myslím, že je na špičkové úrovni. Stejně smýšlejí i mí kamarádi, kteří museli na zahraničních cestách vyhledat lékařské ošetření. Většinou se hodně těšili domů, k našim lékařům.
V pořadu Natočto! "sypete" na diváky jeden vtip za druhým. Dokážete teď hned, bez přemýšlení, říct nějaký vtip o lékařích?
Přijde starší paní k doktorovi, on ji vyšetří a pak říká: "Podívejte, tady máme trošku ty klouby v čoudu, ledviny jsou v čoudu, srdíčko taky už není nejsilnější… Ale kdo by tady chtěl žít do sta let, že jo?" Na to mu ona odpoví: "Třeba ten, ty blbečku, komu je 99."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama